Likvidují vám zahrádku slimáci? Dochází vám voda ve studni?
Z pole za vaším domem se šíří chemický smrad? A jak to souvisí s biologickou rozmanitostí a s vámi? Hodně. Všechno jsou to strany téže mince, kterou je přístup lidstva k planetě a světu okolo nás.
Pro krásu i užitek
Nepochybujeme, že tohle všechno dávno víte. Proto jsme ke Dni biologické rozmanitosti, který se slaví 22. května, připravili takový souhrnný manuál.
Biologickou rozmanitost potřebujeme k životu, protože je to život sám. Vzpomeňme například jen na jedno z témat poslední doby: alarmující úbytek včelstev. Hrozí nám, že budeme rostliny ručně opylovat mikro štětečky? A to je jen jeden jediný živočich, u něhož jsme schopni si následky zmizení uvědomit, protože jeho činnost máme denně před očima.
A co ti ostatní tvorové barevné přírodní říše: všichni ti ochránci před povodněmi, zlepšovači kvality půdy, regulovači klimatu, producenti potravin, producenti paliv, vláken, léků...
A kromě všech těchto „užitečných“ rolí tu je přece i samotná krása přírody, která má hodnotu sama o sobě (ostatně, i tu ekonomové dnes už dokáží vyčíslit – např. ve studiích vliv přírody na snížení stresu a tím pádem na zvýšení výkonnosti atd...).
Jednoduše, díky nepřeberné šíři (aka rozmanitosti) druhů živočichů a rostlin náš svět funguje.
Co když právě teď někde vymírá váš příští lék?
Monitorování stavu přírody se věnuje mj. IUCN – Mezinárodní unie na ochranu přírody. Její čísla jsou zajímavá a hovoří jasně:
„Studie IUCN vyhodnotila celkem 9 856 druhů ptáků, 6 222 druhů obojživelníků a 799 druhů teplomilných korálů. Ukazuje se, že 35 % druhů ptáků, 52 % druhů obojživelníků a 71 % druhů teplomilných korálů je náchylných ke změnám podnebí. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že 70–80 % těchto vnímavých druhů je již dnes podle kritérií IUCN pro zařazování druhů do červených seznamů v celosvětovém měřítku ohroženo vyhubením nebo vyhynutím.“ (zdroj)
Jinými slovy, jak se říká: Co když právě teď někde vymírá rostlina, která by mohla být lékem na vaši příští nemoc?
Kde začít a nezbláznit se z toho?
Někteří tvrdí, že podobné změny tady byly vždycky, druhy přicházejí a odcházejí. Problém dnešního světa však je, že vývojem chemického průmyslu jsme zasadili tomuto přírodnímu rytmu nečekanou ránu. Účinky se množí, chemické látky se sebou reagují navzájem, ale nikdo dnes neví, jak přesně. Jejich dopady nejsme schopni predikovat, natož se jim účinně bránit. Mnohá opatření se navíc v minulosti ukázala jako zbytečná či dokonce kontraproduktivní (např. biopaliva) a tak důvěra v celou snahu „něco s tím udělat“ dále klesá a princip „předběžné opatrnosti“ se zdá být v tom všem marný.
Dalo by se říct, že udržet si optimismus a víru je čím dál těžší.
Jak z toho ven? Nezbývá, než začít sami u sebe. Kromě duševní radosti vám následující desatero nabízí i zcela konkrétní kroky, jak začít teď hned. (A nepochybujeme, že mnozí z vás podobné věci již zcela jistě dobře znají a praktikují). Pomůžete planetě i sami sobě. A to se počítá.
Co můžete udělat hned teď aneb Rajské desatero proti zbláznění:
-
Vaše vlastní zahrádka se může stát oázou, ostrovem, z kterého se šíří život. Nepoužívejte chemické postřiky ani proti hmyzu (pesticidy) ani proti rostlinám (herbicidy). Roundup je zlo. Víme, že to víte, ale...
-
Pěstuje lokální rostliny, které vždy ve vašem kraji byly tradiční. Slyšíte, jak kořeníte?
-
Aktivně vyhledávajte staré odrůdy, piďte se po zarostlých stráních, ptejte se sousedů, co už něco pamatují. Nikdo už neví název téhle rostlinky, co jste objevili v mlází? Tím líp! Tohle je to pravé dobrodružství, pro které se nemusí jezdit na Bali.
-
Pěstujte si vlastní semínka, vyměňujte je. Sbírat, sušit a skladovat svá vlastní semínka a pak je na jaře zasadit posune vaše zahradničení do zcela jiné úrovně. Koloběh se uzavře, jste soběstační, nezávislí, jste tvůrci. A sázet lze i doma do truhlíku nebo na balkóně, pokud nemáte zahrádku.
-
Vytvořte na zahrádce domečky pro hmyz, nechávejte na ní záměrně „nepořádek“ v podobě uschlých větví či spadaných listí. Inspirujte se permakulturou.
-
Vyškrtněte ze svého slovníku slovo „plevel“. Pampeliška do salátu, kořen naložit a květy splést do věnečku a šup s ním na hlavu.
-
Nemusíte mít vlastní zahrádku, abyste tvořili ráj na zemi. Staňte se guerilla zahradníkem. Sázejte květiny nebo pečujte o stávající ve veřejném prostoru. Je nás hodně, ať je nás ještě víc!
-
Radujte se z každého nedokonalého zakrslého jablíčka, které si prorazilo cestu zanedbaným remízkem. Ochutnejte je a třeba zjistíte, že je lepší než to ze supermarketu. (Je)
-
Obdivujte a žehnejte divoké přírodě v krajině i ve městech. Věnujte jí svou pozornost a lásku. Jsou to ostrovy života. Není nad to, zameditovat si na hlučné výpadovce nad břízkou, která tam prorazila betonem. To je ten pravý zen.
-
Pečujte o tůňky, túně, říčky a pramínky. Voda je posvátná, voda je energie, voda je minulost i budoucnost. Pečujte o ni. Pečujete o sebe.
Tip jedenáctý, tzv. BIO tip:
Podporujte bio farmaření. I když mezi lidmi koluje spousta urban legend typu, že bio farmáři hnojí v noci. My víme, že nehnojí, protože jich spoustu známe osobně. A existují kontrolní mechanismy. Bio je cesta, opravdová cesta – a moc jiných zatím nemáme, jak ze současného marasmu ven. Zajímejte se o možnosti v místě svého bydliště.
Bio farmáři mají hodně práce a málo času i prostředků na nablýskané reklamy. Vyjděte jim naproti. Seznamte se. Většinou jsou to opravdoví srdcaři. Nejenže pro vás pěstují dobré a zdravé „jídlo“, ale hlavně pečují o půdu, kultivují ji. A to je vždycky náročnější finančně i časově, než pole rychle zplundrovat chemií a vytěžit (a pak mít dost financí na dokonalé lesklé a superlákavé reklamy).
Uvědomme si, že jsme si půdu od našich dětí jen půjčili. Tvořme si v Česku krajinu své budoucnosti.
Lifefood do svých produktů hrdě zpracovává výhradně a 100% pouze BIO suroviny. Podporujeme život ve všech jeho formách. Podporujeme bio farmaření. Bio je ta nejlepší volba pro tělo i krajinu. Ať žije rozmanitost!
Mezinárodní Den pro biologickou rozmanitost vyhlásilo roku 2002 OSN.
