Veganstvím pro planetu. Ty nejzávažnější argumenty a čísla.
Veganství má kladný vliv na životní prostředí a je mnohem udržitelnější než ostatní způsoby výživy. V době klimatických změn je toto téma čím dál důležitější a stává se předmětem mnoha debat jak na sociálních sítích, tak v novinách nebo odborném tisku. Co tedy přesně dělá z veganství ekologičtější způsob výživy? V čem jsou problematické ostatní směry? A je něco, co bychom měli i tak jako vegani zvážit, abychom po sobě zanechávali co nejmenší stopu, nebo je veganství jakousi volnou vstupenkou do světa neřízené - byť veganské - spotřeby?
Mizení pra a lesů
Kvůli neustále rostoucímu množství chovaného dobytka a vysoké poptávce po mase a zvířecích produktech potřebují korporace čím dál větší oblasti, kde mohou zvířata chovat a pást. Jelikož vhodných pozemků je pouze omezené množství, nové se získávají těžením lesa. Cenné lesní a pralesní ekosystémy, které ustupují pastvinám a chovným provozům, jsou však domovem zvířecích i rostlinných druhů - vymizení jejich přírodního habitatu však vede ke snižování jejich počtu či úplnému vyhynutí. Mizí tak drahocenné ekosystémy, aby je nahradilo výhradně účelové zpracování - s cílem zajistit dostatek masa a zvířecích produktů pro rostoucí lidskou populaci.
14 400 litrů vody za kilo masa
Pro růst rostlin, ovoce a zeleniny je třeba vody - to je neoddiskutovatelně základní premisa pro zemědělskou produkci. Masná výroba, ač to tak nemusí vypadat, ovšem potřebuje na výrobu jednoho kilogramu produktu ještě daleko více vody. Podle FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) je vodní stopa jednoho kilogramu hovězího masa 14 400 litrů vody. Pro srovnání, na výrobu kilogramu brambor je potřeba 290 litrů, na výrobu rýže 2 500 litrů atd. (další srovnání např. Ekolist). To už je poměrně značný rozdíl. Obecně se dá říci, že potraviny živočišného původu jsou pět až desetkrát náročnější na vodu než potraviny rostlinné. S rostoucím počtem obyvatel planety a jejich rostoucí životní úrovní spotřeba masa ve světě neustále narůstá. Vodní zdroje, které začínají být vzácné a jako téma diskutované i širší veřejností, tak nevědomky "projídáme" v mase.
Proti případným námitkám - ano, i výživa, která je založená výhradně na rostlinách, nemusí být v konkrétních aplikacích vždy a neustále čistě eko a udržitelná. Vezměme si jako příklad v poslední době tolik oblíbené avokádo nebo pralesy ustupující palmě olejné atd. Problémů i na této straně je dost. Odpovědí na tento problém je samozřejmě "lokálnost" a dostatečná informovanost. Vědět, odkud se moje potraviny berou, preferovat ty farmáře a producenty, kteří dbají o půdu atd. Jednoduše najít si svého zemědělce nebo firmu, které důvěřujete.
Světový den překročení
Světový den překročení je trošku krkolomný překlad jinak velice zajímavého indikátoru, tzv. Earth Overshoot Day, což je jednoduše řečeno výpočet, který jednoduše ukazuje, jak moc spotřebováváme planetární zdroje, kolik jsme si půjčili - zkrátka jaký je náš dluh. Znamená to, že k tomuto dni lidstvo vyčerpalo přírodní zdroje, které dokáže Země "doplnit". Od tohoto dne žijeme jako lidstvo na dluh.
Plyny pro klimatickou změnu
Věděli jste, že jedna kráva vypustí do ovzduší za rok něco mezi 70 a 120 kilogramy methanu? Poměrně hrozivá představa, že? Tráva, kterou dobytek spásá, prochází metabolickým procesem, jehož výsledkem je kromě živin pro zvíře také vedlejší produkt - plyny, konkrétně methan, konkrétně tedy "kravské prdění". Ať nám to může připadat sebesměšnější, methan je skleníkový plyn, který přispívá k změnám v atmosféře, které mají široké dopady a jsou dnes nazývány souhrnně "klimatickými změnami" (dříve "globálním oteplováním", to však byl pouze jeden z aspektů veškerých změn a proto se postupně toto označení přestalo používat). Nejen kravské plyny samotné, ale i celková výroba masa se dá přepočíst na plynové zatížení. Podle FAO stojí výroba jednoho kilogramu masa 34,6 kg oxidu uhličitého. Tady skutečně začíná změna u každého z nás osobně - samotné FAO doporučuje: jezte méně masa, je to jeden z nejdůležitějších kroků, které můžete pro planetu a budoucnost udělat.
Veganství jako spása? Jak to kdo pojme
Veganství, zřeknutí se masa a zvířecích produktů, nemusí být a určitě není samo o sobě všespásné. Samo o sobě to neznamená, že je vaše spotřeba náhle zelená a můžete bezstarostně hýřit. Jako vždy, ďábel se skrývá v detailu. Jak bylo výše řečeno, "neuvědomělý vegan" může nadělat velkou paseku. Nadměrná konzumace avokád, banánů z Peru, nezralých mang z plantáží v Latinské Americe, nebo dokonce mrkve, která musela přejet půl Evropy, aby se dostala do českého supermarketu, přestože je to krásná typická česká plodina - vždyť je to vše absurdní. A nejen nákup samotných primárních surovin, ale třeba zpracované jídlo - všechny ty polívky v sáčku, zmrazené pizzy, veganské nudle, veganské párečky... vytvořit každé takové jídlo může být opravdu energeticky náročné. Zbytečně. I tak ale v obecné rovině znamená veganství značné zmenšení ekologické zátěže pro planetu a snížení naší osobní uhlíkové stopy. A to je určitě dobrá zpráva.
Všechny produkty Lifefood jsou 100% vegan.
Další zdroje:
FAO Organizace OSN pro výživu a zemědělství - voda a její stopa (Waterfootprint - v angličtině) pdf
Earth Overshoot Day (v angličtině)
Info.cz a Earth Overshoot Day (česky)
